Se vzpomínkou na arcibiskupa Lazaruse jsem se vrátil k hraní této postavy. Pořád mi zní v hlavě. "
Je už příliš pozdě na záchranu chlapce (princ Albrecht). Nyní nadešel čas, aby jsi se připojil k peklu..." A já tak učinil
Act I (Hell)
Je to už nějaká doba, kdy jsem se opět objevil v táboře tulaček (rošťaček
). Už potřetí. Dlouze jsem přemýšlel nad svými možnostmi, které mám. Přeci jenom. Výbava je na hony vzdálená ideálu a v každé oblasti mám stále jen jednu možnost získat něco cenného. Je to jedna z věcí, která mne s touto postavou žene vpřed, jako nějakou splašenou noční můru, kterou lovím...
Blood Moor
Vyrazil jsem z tábora a vstoupil do divočiny. Věděl jsem, že zrovna zde se monstra negenerují náhodně. Zde jsem RIPa neuposlechl a nastavil si 8 hráčů do hry. Rozeberme si to. Očekával jsem, že i při těchto hráčích budou mít Fallens nízkou hladina života, což se mi nakonec potvrdilo. Byly tu dvě skupinky velené silnější mrchou (rozuměj Boss
) a ani jeden neznamenal problém, který by se nedal několika ranami vyřešit. Přestože má pěst z nebes není kdo ví jak silná, dá se s ní solidně zabíjet i ty, jenž nejsou nemrtví. A nakonec. Greizův žoldák neustále ukazuje svoji odvahu v boji. Quill Rats také neoplývají mnoha životy. Víc než zřídka však mají vlastnost Immune to physical, a proto je třeba si na ně do budoucna dávat velký pozor.
Nakonec tu jsou Zombie. Nemrtví, které, aspoň pro mne, není problém poslat k opětovnému odpočinku.
Den of Evil
Zde už je to o něco složitější. Především díky šamanům, kteří oživují svoje kmeny. Jak se ale nakonec ukázalo, mám proti nim zbraň, která převažuje mističky na vahách v můj prospěch.
Mým největším problémem se zdá být zvěřina. Gargantuan Beast a další jeho druhy mají moře životů, drtivý omračující útok a vytrvalost pekelných psů. Těch pár jedinců zde padlo. Ve vzduchu však visí hrozba mnohem větší... Vyčištěno střídavě na players 3 a 5.
Cold Plains
Fanatismus a zkaženost zvrácených tulaček se zde často vyrovná fanatismu a prohnilosti zakarumských následovníku. Jejich rychlost a skupinové pojetí boje je smrtící. Nikoliv však pro mne. Až na Bishiboshe (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Bishibosh.html) to byly právě ony, co se svýmy skupinami hlídaly zdejší cesty. Vyčištěno na players 3.
Cave
Za necelou hodinu zely obě patra prázdnotou. Největším problémem byla Coldcrow se svými nohsledy. Její věhlas z ní dělá smrtonosného soupeře. Já však přežil. Občas u sebe má nějakou vzácnost, ale... Players 3.
Burial Grounds
Myšlenka, že v osmi hráčích pošlu všechny nemrtvé v mžiku za světlem, se ukázala jako mylná. Blood Raven povolávala hladové mrtvé rychleji, než jsem je stačil likvidovat. Během chvíle se hřbitov hemžil obrovskou zkázou a já si vzpomněl na bájný Ureh (pozn.: Království stínů). Boj trval celou věčnost, nicméně lstí a odvahou jsem ji já sám zatlačil do úzkých a spolu s Razanem jsme ji ubili.
Crypt, Mausoleum
Drakesis byl vyslyšen. Nastavení osmi hráčů zůstalo zachováno. Vše bylo nelítosně posíláno k zemi. Duše zemřelých následovaly světlo. Při procházení temnými a zatuchlými kobkami jsem si uvědomil jejich význam. Za určitých okolností se tu totiž dalo nalézt něco vzácného, ale opět se má očekávání nenaplnila. Přesto zde uvedu pár obrázků. Vše je z Mausolea, neboť Krypta byla "prázdná".
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Mausoleum.html#foto
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Treasure-in-Mausoleum.html
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Rare-Ring-f ... asure.html
Stony Field
Vygenerovaná monstra mne opět přivedla k šílené myšlence osmi hráčů. Kosti koster se bortily, křídla vran padala spálena a rosekána k zemi. Z jedné extrémně silné vrány jsme získali tyto rukavice. (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/The-Disciple-Gloves.html) Co se však ukázalo jako problém. Démonická hnízdiště oněch vran se tyčila jako nedobytné věže a chrlila tyto jedovaté potvory jednu po druhé. Zvítězila však trpělivost a víra Clericova.
Underground Passage
Poprvé jsem na své cestě začal potkávat démony, jímž mé svaté blesky nepůsobily žádnou újmu. Misshapens ve mně budí hrůzu a děs. Vím kdo je jejich šampion. Čeká na mne ve vězeňských sklepení kláštera.
Obě patra vyčištěna na Players 3.
Tristram
http://kodiak.wz.cz/2010/11/The-Search- ... leric.html Decard Cain i Akara mi byli vděční. Obzvlášť ten prsten se třpytí pěkně. Players 3.
Dark Wood
Nebyly to jen stromy, které vrhaly temné stíny. Kopinice a především Treehead Woodfist byli ďábelsky zuřivý. Přišly tak na řadu léčivé schopnosti, které jakoby dodávaly sílu mému příteli Razanovi. Jeho bojové schopnosti s každým dalším léčivým bleskem rostly (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Fight.html#foto100). Players 3.
Black Marsh
Při vstupu do močálu jsem hned na začátku narazil na kamenný teleportační podstavec. Dobrý záchytný bod do další výpravy. Co mne však čekalo o kus dál. Žádné příjemné zjištění. Spolupráce dvou odporných zvířecích velitelů.
Brutes V ostatcích jednoho z nich leželo toto brnění (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Hwanins-Majesty-Armor.html). Carvers a jejich šamani se měnili v kusy ledu (pozn.:
Woestave) a já postupoval dál vstříc polorozpadlé tvrzi. Na cestě po močálu mi vypadlo následující (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Small-Charms.html). Nutno dodat, že šlo o dvě, po sobě zabité, příšery. Co mne však zaujalo, byla díra tak temná, že i světlo louče nedosvitlo dále, než je délka meče. Cítil jsem přítomnost zla, které je třeba vymýtit.
Players 3.
Hole
Mé obavy se naplnily. Pomalými kroky jsem postupoval vstříc možné smrti. Čas však ještě nenadešel a můj Cleric brzy zíral s úlevou na oblohu. Při pohledu na schody vedoucí do hlubin věže mi však mrzl úsměv na rtech. Players 3.
Forgotten Tower (The Countess)
Démony se to tu hemžilo, až to hezké nebylo. Všichni až na jednu výjimku (un
) chtěli jediné. Krev mé postavy
První patro jsem zbavil veškerého zla bez sebemenších problémů. V patře druhém se poprvé objevily přízraky (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Wraith-Boss.html). Jeden jeho podmaněný nohsled při své smrti vypustil něco zajímavého (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Ko-Rune-Tower-Cellar.html).
Patro třetí bylo zlé. Stál jsem s postavou na schodech a viděl (slyšel) jak se ke mně rychle něco blíží. Za chvíli jsem byl nucen ustoupit o patro výše zahnán skupinou démonických kozlů krvavého klanu. Nakonec jsem sebral veškeré síly a skupinu porazil. Třetí patro bylo mé.
Čím více jsem postupoval do hlubin zapomenuté věže, tím větší hrůzy na mne čekaly. Další skupina kozlů z krvavého klanu vedena prokletým démonem, ze kterého vyzařovala síla a moc (aura Might). Nebyl jsem schopen ustát jejich nápor a utíkal jsem chodbami. Vydal jsem se do prava v domění, že popadnu dech a promyslím si strategii. Byla to léčka v podobě salvy šípů démonických lučištnic, jejichž šípy v sobě nesly bleskovou a mrazivou podstatu. První šíp jsem vyblokoval, druhý mne zasáhl, třetí jsem opět zastavil svým štítem a před čtvrým jsem stihnul utéct. Razan to štěstí neměl, za což jsem se mu dodatečně 46. tisíci omluvil.
Utíkal jsem však jinou chodbou v domnění, že naleznu potřebný klid. Další kozlové vedené odpornou stvůrou a nebyli sami. Další skřeti vedeni šampiony je doprovázeli. Utíkal jsem kam až to bylo možné a nalezl tak vchod do páteho patra. U něj vyvolal portál a zmizel.
Dlouze jsem pak přemýšlel co s tím. Oživil jsem Razana a dali jsme hlavy dohromady. Domluva zněla. Zabít je jednoho po druhém. Vynořili jsme se z portálu a soustředěně jsme zabíjeli. Jeden ze skřetích šampiónů se kryl tímto štítem (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Orphans-Call-Shield.html). Byl to krásný pocit, když jako poslední padl prokletý kozel s aurou Might.
Nakonec jsme vstoupili do nejspodnějšího patra věže (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Stair-Trap.html). Razan se obětoval, abych přežil. Přiznám se, že jsem měl srdce až v krku.
Hraběnka mne ve svých komnatách již čekala (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/The-Countess.html). Je zvláštní, co se stalo po jejím zabití (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Quest-completed.html). Nakonec jsem z tohoto prokletého místa zmizel a doufám, že už se sem jen tak nevrátím. Všechna patra byla "vymýcena" na players 3.
Outer Cloister
Proběhl jsem podél zdi. Nepozorován a netrefen jsem šel přímo pro záchytný bod s myšlenkou, že se na Tamoeskou vysočinu co nevidět vrátím. Ještě předtím, než jsem si aktivoval kamenný podstavec mne zarazila jedna věc. Na vnějším nádvoří kláštera jsem podstoupil několik potyček a hlavním cílem jsem byl
já. Zkorumpované tulačky s meči probíhaly kolem Razana a snažily se mne sejmout. Opět se však projevilo, jak skvělou zbraní
Woestave je
Oslepené a krvácející se potulovaly po nádvoří a já do nich pouštěl blesky. Z jedné z nich vypadl vzácný
spiderweb sash (
http://kodiak.wz.cz/2010/11/Belt-vs-Spiderweb-Sash.html).
Klášter se zdá být zlověstným místem. Vrchol se blíží každým dnem...
Jméno: Cleric
Zaměření paladina: Priest (Cleric)
Současná úroveň: 79
Stávající titul: Conqueror
Styl hraní: Hard Core; Single Player
Pravidla hry:
- Zákaz používat ESC jako záchranu před smrtí.
- Vyčistit všechny oblasti, včetně uren.
- Chodit pouze sám.
- Neopakovat nájezdy.
- Program ATMA jako rozšířená truhla.
Edit: Opraveny chyby v textu.
s vlastnostmi extra strong a cursed. Zde mne však zaskočilo, že si vůbec nevšímali žoldáka a šli přímo po mě. Nevím čím to, ale občas se mi to během hry stává. Že by to bylo dáno rozdílem úrovní 
.
meč je králem boje
a kost, to je noha moje
Hodně štěstí v dalším postupu